Jaroslav Foglar – Jestřáb
(6. 7. 1907 – 23. 1. 1999)
Jako malý chlapec četl dobrodružné romány z exotických krajů o hrdinech nikdy nechybujících, příběhy plné napětí a tajemství. Brzy však přišel na to, že dobrodružství se dá prožít pár kroků za městem a že i nedaleko svého domu se dají najít zákoutí, kde to zavane neznámým kouzlem. Snil s otevřenýma očima – a pak se rozhodl ty sny uskutečnit.
Na počátku dvacátých let, když Slávek dospíval, dospívalo do „zlatého věku“ i skautské hnutí. Našel si cestu do oddílu a skautingu již zůstal věrný. Ale nejen to, objevil v sobě touhu být kamarádem mladším členům oddílu a brzy se stal vůdcem. Prošlapával si cestu přes všechny nesnáze začátečníků, ale nikdy se nevzdal. Svůj oddíl neopustil a proplul s ním všemi peřejemi času.
Uvědomil si. Že skauting neosloví všechny děti a že mnoho dalších hledá správný směr. Umanul si, že pro ně napíše knihu, a napsal ji. Není o vzdálených krajích a o hrdinech typu dnešních supermanů s nadpřirozenými vlastnostmi. Napsal knihu o chlapcích pro chlapce. Místo dobrodružství námořníků na mořích a indiánů na prériích jim nabídl jednoduše to, co mohl mít každý – pokud chtěl! Pokud si místo kina vyšel za město, pokud našel partu kamarádů a měl snahu naplňovat přátelství, věrnost, upřímnost a čistotu duše. Napsal Hochy od Bobří řeky. Nabídl všem dětem dvanáct chlapců a také Rikitana. Ano – to on byl Rikitanem, nebo spíše chtěl jím být.
Jaroslav Foglar pak napsal na dvacet dalších příběhů o romantice a kamarádství, které je na dosah ruky, jen se nebát jít za ním. Psal povídky, příručky, divadelní hru, kreslené seriály, řídil časopisy, na které čtenáři dodnes s vděčností vzpomínají. Nikdo nikdy nespočítá, kolik z nás lovilo bobříky, plnilo Modrý život, kolik z nás nosilo Žlutý kvítek a snažilo se být novodobými rytíři.
Jedno úsloví říká: Není důležité nalézt svatý Grál – ale HLEDAT ho. Jestřáb ho hledal tak, že s sebou strhával tisíce a tisíce dalších nenapodobitelným a nesmírně účinným způsobem. Ano, Jestřáb ho hledal a věřme tomu, že snad nyní již pije z té číše křišťálové čistoty a přejme mu to z celého srdce. Smiřme se s tím, že nám Jestřáb již žádnou knížku nenapíše, ale bude žít tak dlouho, dokud se budou chlapci nad jeho příběhy vydávat na cestu.
Kdyby vám někdo říkal, že Jaroslav Foglar zemřel – nevěřte mu! Až se třeba v létě na táboře zahledíte „tam, kde nebe je vysoké a modré a kde oblaka rychleji než kde jinde plují“, uvidíte malou tečku – to je Jestřáb, krouží právě nad vaším táborem.
Knihy
- Přístav volá
- Boj o první místo
- Hoši od Bobří řeky
- Tábor smůly
- Chata v Jezerní kotlině
- Historie Svorné sedmy
- Pod junáckou vlajkou
- Záhada hlavolamu
- Když duben přichází
- Stínadla se bouří
- Tajemná Řásnovka
- Pojklad Černého delfína
- Kronika ztracené stopy
- Dobrodružství v Zemi nikoho
- Devadesátka pokračuje
- Život v poklusu
- Nováček Bubáček píše deník
- Jestřábe vypravuj…I.
- Jestřábe vypravuj…II.
- Výprava na Yukatan
- Strach nad Bobří řekou
- Dobrodružství v temných uličkách
- Tajemství velkého Vonta
- Náš oddíl
- Příběhy Rychlých šípů
- Závod o Modřínový srub
- Modrá rokle
- Kronika Hochů od Bobří řeky I.
- Kronika Hochů od Bobří řeky II.
- z Bobří hráze
- Tábor Svazu Třinácti
