Jdi na obsah Jdi na menu
 


... Bratrem jsem bratrům a sestrám svým,

i po letech budem setkávat se rádi.

Přijít za bratrem vždy můžu, to já vím,

bratři jsou přece víc než jenom kamarádi.

 

 

1920

Založení 3. oddílu skautů

ve Dvoře Králové nad Labem

 

            V září roku 1920, 8 měsíců po vzniku skautingu ve Dvoře Králové nad Labem, byla založen také chlapecký 3. oddíl a jeho prvním vedoucím se stal Antonín Rambousek, přezdívaný Arab. Pracoval jako typograf v Hofmanově tiskárně a byl spolupracovníkem Vladimíra Vymetala, který vlastnil Svojsíkovy "Základy junáctví". Antonín Rambousek zapůjčil tuto knihu pro své přátele, zakladatele královédvorského skautingu Bohumila Munzara a Stanislava Veselého - Westona, vedoucího 1. chlapeckého oddílu. Kniha se tak stala jejich první junáckou příručkou. Ještě téhož roku byli oba typografové získáni pro skauting a stali se vedoucími oddílů. Vladimír Vymetal pro druhý a Antonín Rambousek pro 3. chlapecký oddíl. Junácká činnost těchto oddílů se začala rozvíjet a to i přes různé překážky, nedůvěru a nepochopení.

            Počáteční roky oddílu nebyly snadné, ale chlapci se nevzdali a pokračovali v započaté činnosti.

            V roce 1924 se konala tradiční soutěž střediska v Kimovce a Morseovce, kde mezi prvními byli i 2 členové 3. oddílu, bratr Jaroslav Syřiště a bratr Karel Tyns (pouze v Kimovce). K pátému výročí založení střediska o rok později obhájil bratr Jaroslav Syřiště vítězství v obou disciplínách.

            Přestože se Arab v roce 1924 odstěhoval ze Dvora Králové n. L., vedl v roce 1925 stálý tábor na Potštejně spolu s bratry Stanislavem Veselým a Josefem Šílem. Bratr Arab byl vyznamenán za dlouholetou činnost skautským vyznamenáním v bronzu "Odznakem díků".

            Oddíl pokračoval ve své junácké činnosti až do listopadu 1940, kdy byla skautská organizace rozhodnutím K. H. Franka u nás zrušena.

 

 

1945

            Před koncem 2. světové války sestavili královédvorští junáci z 18 členů ilegální skautský oddíl pod vedením bratra Václava Horáka. Skauti byli rozmístěni ve městě jako spojky. 5. května byl na svém stanovišti (u dnešní školy 5. května) zastřelen 18-letý rover 2. oddílu bratr Vladimír Vejr, byl pohřben 10. května na městském hřbitově.

            Koncem května 1945 přibralo 15 členů z 1. oddílu 30 nováčků a utvořilo z nich 3. oddíl skautů, který tím obnovil svoji činnost. V oddílové kronice je o obnovení oddílu tento zápis:

            "- Květnová revoluce nás zastihla připravené. Starší chlapci se nedali pobízet, aby se připojili k dospělým a šli na nenáviděné okupanty. Tehdy jsme ještě neexistovali jako 3. oddíl, nýbrž to byla Služba mládeže, která rozdělovala chlapce na místa, kde bylo třeba jejich služeb. Uplatňovali se jako spojky, hlídky a zastávali jiné úkoly.

            Třetí oddíl byl ustanoven koncem května z 15 členů 1. oddílu. Vedoucím byl bratr Jaroslav Kotek, zástupce Jiří Strejček. Uprostřed června dostalo středisko chaty po Rudé armádě v Zátlukách a Chaloupkách. Bourání a odvážení se zúčastnilo také několik členů našeho oddílu.

            Za nemocného br. Kotka vedl oddíl br. Jiří Strejček, zástupce br. Miroslav Dítě. Po návratu br. Kotka dal se Jirka zlákat národním správcovstvím v pohraničí a odjel coby zlatokop do Trutnova.

            Prvních československých národních žní se zúčastnilo z našeho oddílu 13 chlapců.

            V říjnu odchází br. Kotek na studia do Prahy a vedení oddílu přejímá br. Dítě a jeho zástupcem je br. Ruda Rejl. Z původního počtu členů 45 zůstává 33 věrných svému oddílu a městu. Ostatních 12 se stěhuje do pohraničí".

            Osm členů oddílu odjelo na výpomoc do Javorníku od 5. do 26. srpna. Jejich dny nebyly naplněny jen prací, ale i různými příhodami, jak uvádí zápis v kronice:

            "Dne 5. 8. 1945 jsme vyjeli nákladním autem ze Dvora Králové. Auto však nemohlo zmíněnou vesnici najít, protože to byla vesnička malá již vysoko v horách. Po šťastném hledání jsme konečně dorazili do cíle. Pan komisař nás přidělil do chalupy po studentech, kteří před námi již pomáhali též na žňových pracích. Vše tam bylo rozházeno a rozbito. Po půldenním úklidu jsme se zařídili jako doma. Spartakovi skauti práce na půdě a my jsme byli ve dvou světnicích dole.

            Když přijel Rejl, zatoulal se na půdu, kde objevil dlouhou těžkou bednu. Hned se s tím svěřil Lapiduchovi, který ihned souhlasil s jejím otevřením, neboť byl pro každou špatnost. Pomocí sekyrky rozštípli víko a shledali, že v bedně jsou zbraně. Byly tam lovecké pušky a 3 pistole. Šli jsme nález ohlásit na Národní výbor, ale komisař nebyl doma, a tak se muselo čekat."

            Pravidelné schůzky 3. oddílu začaly 11. září 1945. Probírala se nováčkovská zkouška, první pomoc a hrály se různé hry. Další program zahrnoval výlety, sportovní akce a jiné činnosti. Dne 7. prosince se konala v Junáckém domově mikulášská besídka, na které vystoupil se svým programem i 3. oddíl.

            Vánoční besídka se uskutečnila 22. prosince a po ní odešli junáci na Masarykovo náměstí, kde pod vánočním stromem zpívali koledy.

 

 

1946

            Dne 23. února byl uspořádán karneval na téma "Z pohádky do pohádky". Mezi maskami se objevil šerif, člen výzkumné výpravy do tropů, Šípková Růženka, kat a další.

            Mimo to pořádali skauti 3. oddílu různé výpravy, mezidružinové soutěže i soutěže jednotlivců, zúčastňovali se střediskových závodů a akcí.

            Dne 31. března se oddíl zúčastnil na uvítání ministerského předsedy Zdeňka Fierlingera v počtu 23 členů.

            Dne 20. dubna skládali členové oddílu junácký slib za účasti bratra Mika, Haka a Horáka. Slib byl ukončen ve 23 hodin.

            Členové oddílu se také zúčastnili 27. dubna předání střediskové vlajky, jak to dokládá zápis v kronice:

            "Na Pilském mlýně se konalo slavnostní rozvinutí vlajky střediska. Jako první promluvil předseda Společnosti přátel junáka Saša Mís, po něm jednatel Společnosti přátel junáka Tomáš Pajskrt. Po proslovech byla vlajka slavnostně předána do rukou velitele střediska br. Munzarovi. Oddíloví vedoucí složili nad vlajkou slib, že ji budou chrániti. Potom všechny oddíly pozdravily novou vlajku svými pokřiky. Vlajku nesl ke skautskému domovu Hary Horák (Stanislav). Náš oddíl se zúčastnil pod vedením Mirka počtem 22 členů.“

            Původní středisková vlajka byla zhotovena v roce 1938 podle návrhu prof. Františka Mervarta. V roce 1940 byla zabavena nacisty a zničena.

            Během května 1946 pokračoval oddíl ve své předtáborové činnosti a zúčastnil se také 9., května „Dne svobody“. Na schůzce s rodiči si ujasnili odjezd na tábor, který se uskutečnil od 1. do 30. července 1946. Tábor byl postaven ne vrchu Kozinci u Horní Branné. Spolu s 8 členy 3. oddílu jeli i někteří členové 1. oddílu. Zápis v kronice líčí některé zážitky táborníků:

            „Stavba tábora vyžádala si skoro celý týden. V našem táboře byla přísná kázeň. A ty tresty. Uvádím jen ty nejhorší: Bahní mast, Mučednický kůl a Noc v base. Nebylo divu, že se každý bál. Avšak tábor byl krásný. Zejména to byly výlety do hor, které jsme podnikly dva. Při tom druhém nás obrali Poláci. Hoši měli příležitost složiti si zkoušky a využili toho. Co se týče jídla, neměli jsme nikdy hlad. Největší potíž byla s hlídkami. Ty obyčejně dopadly špatně, protože ti malí (vlčata), kteřísi nabrali hlídek, potom je ani nenapadalo, aby hlídali. Na táboře se nám všem líbilo, o legraci nebylo nouze. Doufáme, že i náš příští tábor bude tak hezký.“

            Od září do října pokračoval oddíl ve své skautské činnosti. Protože se počet členů po prázdninách snížil na 8, přišlo koncem října několik vlčat, která dovršila 12 let.

            Dne 19. listopadu přišel na schůzku br. Weston a svým vyprávěním o přírodě vyplnil většinu schůzky.

            Konec roku je v kronice uveden takto: „Tímto skončil rok 1946. Mohu říci, že byl velice rušný. A my, 3. oddíl, se pustíme s chutí do nové práce, v novém roce 1947.“

 

 

1948

            První schůzka v novém roce se konala na svátek Tří králů 6. ledna. Hostem na této schůzce byl bratr Munzar. Programy schůzek se opět skládaly z procvičování skautské praxe, sportovních disciplín, první pomoci a tradiční Morseovky a Kimovky. V soutěži k 28. výročí založení střediska se člen 3. oddílu br. Václav Dostál umístil na 1. místě v Kimovce. Dne 9.března bylo vzpomenuto nedožitých 98. narozenin prvního prezidenta republiky T. G. Masaryka. Oddílová schůzka 16. března byla zahájena minutou ticha za tragicky zesnulého Jana Masaryka. Ministra zahraničí, který zemřel 10. března. Náplní dalších schůzek bylo poznávání našeho města a 23. března se uskutečnil oddílový výlet do Krkonoš. Za měsíc na to byla oddílová výprava do Skautíkova, která byla přípravou na závod hlídek. Zápis v kronice z této výpravy:

            „I. Oddílový výlet do Skautíkova.

            Oddílového výletu, prvního letos na jaře, zúčastnilo se 17 členů našeho oddílu. Vyrazili jsme přesně o půl třetí z klubovny u parku. Za 2 hod. jsme dorazili do Skautíkova, kde každému bylo přiděleno místo na nocleh. Každá družina měla určitou práci: Příprava dříví na večerní táborák, úklid v okolí chaty apod.

            25. dubna všem chutnalo a každý si stěžoval, že toho mělo být víc. Neškodilo by, aby se kluci naučili vařit. Ve Skautíkově to mohou zkusit častěji. Ze Skautíkova jsme odešli po páté hodině, ale přece jsme neušli lijáku, který nás chytil v Komárově. Byl jen krátký a skoro nám to nevadilo.“

            Dne 6. června se konal na Pilském mlýně Junácký den, na kterém se z 3. oddílu zúčastnilo 23 skautů. Slavnost zahájil br. Munzar proslovem a oddíly svými pokřiky.

            Program této slavnosti se skládal ze zpěvu, lasování, rozdělávání ohně třením dřev, stavby stanu, závodu na chůdách a jiných atrakcích.

            Dne 28. června odjelo 14 členů 3. oddílu a 13 členů 2. oddílu skautů na tábor, který se uskutečnil pod Rezkem u Nového Města nad Metují. Hodnocení tábora je zaznamenáno v kronice:

            „28. června 1948.

            Konečně zase na táboře. Jaký to =blahý= pocit, být na delší dobu odloučen od rodičů. A 14 dní tábora před námi. 29. 6. – jediné přání celého tábora je, aby bylo slunečno a tepleji. Nejnižší teplota dnes v noci byla +4°C.

            4. července 1948 skládali ve skalách za táborem junácký slib nováčkové. Po stránce výchovné splnil tábor své poslaní asi na 80%, jelikož vlivem špatného počasí nemohl se provést program v takové míře, jak bylo předpokládáno. 14 chlapců složilo zkoušku I. Stupně, 7 chlapců složilo junácký slib, 1 z 12 dokončil Tři Orlí pera. Provedeny závody junácké zdatnosti při hře o Poklad. Bylo odpracováno 190 hod. při zřizování školky v lese a při odklízení dříví. Jinak byl tábor poměrně klidný a snad lepší než loňský.“

            Tábor byl ukončen 10. července 1948.

            V oddílové kronice je také vzpomínka z 3. září, kdy zemřel 2. prezident republiky Dr. Eduard Beneš. Poslední zápis je od vedoucího Mirka Dítěte, který 1. října odešel na vojenskou službu do Žamberka. Vedoucím oddílu se stal Václav Dostál – Balů, který vedl oddíl do roku 1949. Na jaře roku 1949 se pak stal posledním vedoucím oddílu br. Václav Rucker – Rašplička.

            Letní tábor prožili členové 3. oddílu spolu s junáky 2. oddílu na přehradě Souš u Tanvaldu. Za několik měsíců na to byl Junák u nás opět zakázán, tentokrát výnosem prezidenta republiky Klementa Gottwalda.

 

            V období od 30. března 1968 do 15. září 1970, kdy byl Junák v Československu znovu na krátkou dobu povolen, nedošlo k obnově 3. oddílu chlapců ve Dvoře Králové nad Labem.

 

 

 1990

            Po čtvrté obnově skautské organizace 2. prosince 1989v Praze bylo 7. prosince

 Obnoveno i středisko Junák ve Dvoře Králové nad Labem, kterézahájilo svoji činnost 11. ledna 1990. Dne 13. března byl obnoven i 3. oddíl skautů v počtu 16 členů. Vedoucím oddílu se stal br. Josef Langfelner, zástupcem vedoucího br. Jaroslav Štaffa.

            Dne 21. dubna se již někteří členové (celkem 5) zúčastnili pořadatelské služby v ulicích Prahy a na Letenské pláni při návštěvě papeže Jana Pavla II. V Československu.

            První schůzka obnoveného třetího oddílu se uskutečnila ve středu 25. dubna 1990 (den po svátku sv. Jiří, patrona skautů) na ochozu kostela sv. Jana Křtitele s prohlídkou kostela, varhan a kobky, ve které nalezl Václav Hanka známý Rukopis Královédvorský. Na této schůzce byla i založena nová kronika 3. oddílu, protože o osudech dřívější kroniky nebylo nic známo.

            Dne 5. května byla uspořádána první oddílová výprava do sopky na Zlatnici u Borovnice. Dne 9. května navštívilo 27 členů 3. oddílu městské muzeum a za deset dní se konala celodenní výprava po okolí města. Po cestě plnily družiny Netopýrů a Jelenů zadané úkoly: určování světových stran, poznávání rostlin a jiné. Této výpravy se zúčastnilo celkem 10 chlapců.

            Na další výpravu, tentokrát dvoudenní, odjelo 8. června 11 členů oddílu na Malou Skálu u Turnova, která z větší části propršela.

            Dne 22. června byl slavnostně odhalen v České Podharti obnovený pomník T. G. M. Spolu s ostatními členy střediska se tohoto odhalení zúčastnilo i 9 členů 3. oddílu a jeden z nich, br. František Ruda, byl vybrán, aby stál čestnou stráž.

            Na výpravu do Jánských Lázní odjelo 23. června 9 členů 3. oddílu spolu se skautkami 3. oddílu dívčího. Po prohlídce místního kostela sv. Jana Křtitele vyjeli všichni lanovkou na Černou horu.

 

 

 

 

Tábor „Zelenáčů“

První tábor po dlouholeté přestávce začal 2. srpna na Zvičině, kde 31 vlčat a skautů tábořilo ve vypůjčených rodinných stanech v sedle pod vrcholem této hory. I přes malé zkušenosti všech byl program plný různých zajímavých činností. Vlčata i skauti si zkusili první noční hlídky a službu v kuchyni. V kronice jsou zapsány události z táborového života:

            „Čtvrtek 2. 8. 1990

            Jedna část jde stavět stany, druhá část stožár. Družina, která stavěla stany (Netopýři), musela zapojit mozek, protože z toho dělali takové patvary, že z toho přecházel zrak. Nakonec se to však podařilo.

            Sobota 4. 8.

            Hlídka od 1.30 do 3.30 zaspala. Toho, že zaspali, využila Vládkyně noci, a bez problémů vzala vlajku a Tondy klobouk (Tomáš Matuna, rádce Netopýrů). Hlídka, která si ustlala pod kuchyní, nic neslyšela.“

            Dne 5. srpna přijeli na návštěvu pan farář František Beneš s kaplanem Danielem Kolářem, kteří sloužili polní mši. Dne 8. srpna byl na táboře přivítán střediskový náčelník Mik (Josef Šturma), který byl pozván i na 10. srpna, kdy se konal slib vlčat (Petr Matras – Klíště, Pavel Matras, Standa Vinopal, Martin Pišta, Jiří Hudok, Petr a Aleš Stoklasovi).

            První tábor se všem líbil i díky dobré kuchyni, o kterou se staral bratr Stanislav Vinopal, otec jednoho z vlčat. Tábor „Zelenáčů“ skončil 12. srpna.

 

            Dne 19. srpna odjelo na putovní tábor podél řeky Sázavy 12 skautů. Prvním cílem byly Toulcovy Maštale u Proseče. Další cesta vedla přes Havlíčkův Brod na Stvořidla, na gotický hrad Český Šternberk a na klášter sv. Prokopa na Sázavě. Konec týdne byl věnován prohlídce Pražského hradu a návštěvě pražského arcibiskupa Františka kardinála Tomáška. O tomto setkání je zápis v kronice: „Po chvíli čekání nás přijímá kardinál Tomášek, s kterým jsme byli asi 20 minut. Věnoval nám fotografie s podpisem a zápis do kroniky – Junáci jsem s vámi ve svých modlitbách, abyste byli vždy věrni Kristu a v duchu jeho lásky posloužili ochotně a s radostí tam, kde je to potřebné. K tomu vám žehná František kardinál Tomášek. 24.8. 1990.“ Den na to se stala posledním cílem obec Lány. Tam skauti uctili památku prezidenta Masaryka položením polních květin. Odpoledne po tříapůlhodinovém čekání se podařil asi desetiminutový rozhovor s prezidentem republiky Václavem Havlem. Zápis v kronice líčí toto setkání: „Otvírají se dveře a vycházejí čtyři muži a s nimi prezident republiky Václav Havel. Požádali jsme ho o podpis a věnování. Také jsme mu ukázali vlajku oddílu. Líbila se mu a sdělil nám, že zná Dvůr Králové, přes který občas jezdí.“  K večeru toho dne se šli junáci podívat do Stochova ke Svatováclavskému dubu z roku 903 s obvodem 8,5 m. Po 564 km skončil tento putovní tábor úspěšným návratem všech domů dne 26. srpna.

            Dne 5. září se rozvinula opět naplno činnost oddílu a na schůzky začalo docházet i několik nováčků. Oddílová výprava se uskutečnila 7. až 9. září na Liščí skály u Mostku. Dne 14. září uspořádal 3. oddíl pietní vzpomínku k 53. výročí úmrtí T. G. Masaryka u jeho pomníku v Podharti.

            Na druhý den odjelo 22 členů oddílu a 18 skautek 3. dívčího oddílu do Prahy, kde uctili památku Zakladatele Junáka A. B. Svojsíka u jeho hrobu na Vyšehradě. Zprávu o této vzpomínkové slavnosti otiskly i noviny Lidová demokracie a časopis Naše rodina. Po návratu z Prahy odešlo 7 nováčků (Petr Vatuňa, František a Borek Rudovi, Lukáš a Kristián Richterovi, Ríša a Lukáš Albrechtovi) do lesa za město, kde u připravené pagody složili svůj skautský slib. Tato událost je vzpomenuta i v kronice:

            „Slibový oheň byl zapálen ve 23 hod. Pak přistupovali jeden po druhém a skládali skautský slib. Na závěr jsme zazpívali junáckou hymnu a večerku. Ukládali jsme se ke spánku ve 2 hodiny, plni dojmů za celý den.“

            Dne 16. září složil junácký slib na témže místě bratr Tomáš Hradský.

            Dne 25. listopadu zahráli v kostele členové oddílu hru o zachránění města za Třicetileté války.

            Dne 2. prosince se ve Skautském domě v Kotkově ulici uskutečnila oddílová mikulášská besídka, na kterou byl pozván i střediskový náčelník Mik.

            Mezi svátky uspořádal 3. oddíl vánoční besídku v aule Gymnázia. Do konce roku stoupl počet členů celkem na 35 hochů.

            Na společnou oslavu Silvestra odjelo 14 skautů do Levínské Olešnice na chatu zapůjčenou od rodičů skautů Lukáše a Kikina Richterových. V krásné zasněžené krajině prožili spolu konec roku 1990 a Nový rok 1991 ve hrách a vyprávění zážitků z uplynulého roku.